Oblíbenec ředitel

Ředitel, co si chtěl koupit lásku. 

Nastoupil s energií. Měl vizi, nadhled, strategii.
Tedy, aspoň si to myslel, první tři dny.

Pak přišel tlak. Tichý, ale vytrvalý. Trochu sympatie od týmu, trochu nejistoty v očích starších kolegů, sem tam poznámka "takhle to dřív nebylo". A nový ředitel, který měl vést, začal spíš vyhovovat.

Najednou seděl na poradách, kam nemusel. Podepisoval dokumenty, které měly projít jinými rukama. Kontroloval každý detail, raději všechno dvakrát. Ne proto, že by nedůvěřoval – ale protože chtěl být "u toho". Být vidět. Potřebný. Oblíbený.

A tak, místo vedení lidí, začal řešit tiskárnu, firemní snídaňové menu a kdo si kdy vzal home office. Mikromanagement se stal novou strategií.

Rozhodnutí? Ta odkládal. Delegaci? Tu si šetřil "až to bude všechno víc pod kontrolou".
Jenže nebylo. A čím víc toho dělal sám, tím méně ho tým bral jako autoritu. Protože proč by měl někdo respektovat hranice, které si nikdo nevymezil?

Snaha být oblíbený je nejdražší měna leadershipu

Problém nebyl v kompetenci. Ani v ochotě.

Byl v neviditelné potřebě zalíbit se,  což je v roli lídra ta nejrychlejší cesta ke ztrátě pozice i respektu.

Ne každý nový šéf si uvědomí, že leadership není o tom, být kamarád. Je o tom, nastavit směr, hranice a důvěru. A především – nechat lidi dělat jejich práci.
Bez toho, aby musel všechno držet v ruce jako dítě kornout se zmrzlinou, které se bojí, že mu spadne.

A co s tím?

Lídři si často myslí, že musí všechno zvládnout sami. Ale vedení není o kontrole. Je to o důvěře, sebevědomém rozhodování a schopnosti ustát nepohodlí.

Právě na to se zaměřujeme v našem programu – pomáháme vedoucím najít rovnováhu mezi respektem a lidskostí, mezi řízením a svobodou, mezi hranicí "jsem tu pro vás" a "nejsem vaše asistentka".

Protože když chceš být milovaný, možná tě budou mít rádi.
Ale když chceš být lídr, potřebuješ být srozumitelný, pevný a skutečně přítomný.