(Nevyžádaná) rada nad zlato

Startegický manažer, který by mohl navigovat loď uprostřed bouře jen s tužkou a papírem, se jednoho dne rozhodl, že pomůže zaměstnanci s úkolem. 

Znělo to tak nevinně: "Jak na tom pracuješ?"
Zaměstnanec se usmál a s jistotou sobě vlastní odvětil: "Všechno máme pod kontrolou, přesně víme, jak to dělat." 

Manažer se usadil, připravil se nabídnout své zlaté know-how a zjistil,  k jeho překvapení, že postup je zcela mimo cíl. Ano, výsledky, ke kterým měli směřovat, se s tím, co zaměstnanec dělal, potkávaly jen náhodou a jen na okraj.

"Dobře," začal manažer, "pojďme si definovat, co je vlastně cílem, a pak upravíme procesy tak, aby nás k němu vedly."

Zaměstnanec se zamračil. "Ne, ne, my přesně víme, jak to máme dělat."

Manažer si povzdechl a zeptal se otázku, která se stala legendární: 

"A proč to tedy tak neděláte?"

Následovala smršť odpovědí: "Protože…", "A protože…", "Personální otázky…", "Nový ředitel…", "Příští rok už to budeme dělat dobře…"
Každý argument byl důvodem k tomu, proč se nic nedělo dnes.

"Aha," řekl manažer klidně, "a pracujete na odstranění těch překážek už nyní?"

Ticho.
Nejen že ticho, ale takové ticho, že byste mohli slyšet kávovar v druhé budově.

A tak manažer zjistil, že nevyžádaná rada je skutečně nad zlato. Ne proto, že by ji někdo ocenil, ale proto, že odhalí realitu: když má někdo pravdu o procesu, ale nepracuje na překážkách, která mu brání v jeho naplnění, pak zlatá rada zůstane… jen zlatou radou.

Zaměstnanec si mezitím usmyslel, že přesně ví, jak dělat věci správně. Manažer si mezitím uvědomil, že někdy je nejcennější radou vůbec žádné rady neposkytnout a jen sledovat, co se stane, až se překážky začnou hromadit.

A tak skončil další pracovní den, kde se zlaté rady houpaly ve vzduchu jako listy na podzim, nadšené, ale bohužel nepoužité.

A právě v tu chvíli manažer věděl, proč je lepší čekat, než se vrhnout s radou. Proč dávat radu zadarmo, když se problémy nahromadí? Když přijde čas je řešit, hodnota jeho zásahu je mnohonásobně vyšší než za pouhou radu. Jedna rada nic nevydělá, ale když dokáže vyřešit nahromaděný chaos, ukáže svou skutečnou cenu – a tu si lze vyúčtovat.

Zaměstnanec si dál myslel, že přesně ví, jak dělat věci správně. 

Manažer? Ten odcházel s úsměvem, protože věděl, že čekání je jeho strategie, a že opravdový poklad není v radě, ale v řešení, které přinese opravdovou hodnotu.