Jak poskládat svět?

Bylo poklidné odpoledne. Manželka se chystala do města a při odchodu ještě požádala svého muže:

"Podívej se, prosím, na dcerku, než se vrátím. Nebude to dlouho."

"Samozřejmě," přikývl muž a zůstal s dívkou doma. Sedl si do křesla, otevřel časopis a listoval jeho stránkami, zatímco přemýšlel, jak malou na chvíli zabavit. Hledal něco, co by ji zaměstnalo alespoň na hodinu či dvě, aby měl čas na své věci.

A pak to uviděl. Velká, barevná mapa světa.
"To je ono!" blesklo mu hlavou.

Rozstříhal stránku na desítky drobných dílků a zavolal dceru:
"Podívej, tady máš úkol. Na stole máš rozstříhanou mapu světa. Zkus ji složit zpátky dohromady. Myslím, že to bude pěkná hádanka – uvidíme, jestli to stihneš, než se maminka vrátí."

S úsměvem v duchu poznamenal, že o zábavu má na celé odpoledne postaráno. Potichu se vzdálil a s pocitem klidu se pustil do své práce.

Jenže ještě ani pořádně nezačal a už slyšel za dveřmi malé kroky a veselý hlas:
"Tati, už to mám!"

"To není možné," zarazil se muž. "Vždyť to muselo být strašně těžké!"
Šel se přesvědčit na vlastní oči – a nestačil se divit. Na stole opravdu ležela dokonale složená mapa. Každý kontinent, každý stát – všechno na svém místě.

"Jak jsi to dokázala tak rychle?" ptal se nechápavě.

Dcerka se rozzářila:
"Víš, tati, když jsi to stříhal, podívala jsem se na druhou stranu papíru. A tam byla panenka. Tak jsem si řekla, že když složím panenku, složím i celý svět."

Otec chvíli mlčel. Zůstal stát u stolu a díval se na mapu, ale v hlavě už neměl ani kousek papíru. Přemýšlel o jednoduché dětské moudrosti, která právě zazněla.

Kolikrát v životě se i nám zdá, že stojíme před problémem, který je příliš složitý, příliš zamotaný nebo nepřekonatelný. A přitom často stačí jen změnit úhel pohledu. Podívat se z druhé strany. Najít jiný smysl, jiný obraz, jiný klíč.

A možná zjistíme, že když poskládáme "panenku" v našem životě – to, co je blízké a srozumitelné – složí se nám i celý svět.