Evropa na elektrický pohon

aneb jak se stát lídrem v disciplínách, kde už dávno neexistuje startovní čára

Když se v neděli ráno Evropa podívá do zrcadla, řekne si: "Jsme moderní, ekologičtí, digitální a konkurenční."

A zrcadlo na to odpoví: "Fajn, a kdy s tím začnete?"

Proč chceme být nejlepší tam, kde jsme start měli včera, ale vlak ujel už předevčírem?

Evropská unie si s oblibou vybírá kategorie, ve kterých už ostatní dávno vyhráli, odešli domů a mezitím vybudovali nové továrny, zatímco my pořád kontrolujeme pravidla závodu.
Příkladů je mnoho:

• Baterie? Čína už má třetí generaci továren, my máme třetí generaci pracovních skupin.

• Čipy? USA staví gigantické foundry. My stavíme strategii, jak postavit strategii.

• Energie? Indie zlevňuje elektřinu, my zlevňujeme ambice.

Evropa připomíná běžce, který dorazí na stadion a ptá se:
"Kdy startuje závod?"
A pořadatel jen pokrčí rameny:
"No… oni už běželi. A vyhráli. A teď hrají doma PlayStation."

Ale my se nevzdáváme,  vynikáme alespoň v tom, že regulujeme soutěž, ve které jsme už dávno prohráli.

Proč místo EV nestavíme datová centra?

To je jedna z největších záhad současné evropské myšlenkové gymnastiky.

Přemýšlení jde takto:

• Data budou 100 % ekonomiky.

• AI bude základní infrastruktura.

• Datová centra budou nový průmysl těžkého kalibru.

• Spotřeba energie datových center poroste jako na steroidech.

• A Evropská unie?
  💡→ "Pojďme místo toho řešit, jak zakázat spalovací motory."

Je to asi jako kdyby v roce 1850 Británie řekla:
"Průmyslová revoluce je fajn, ale pojďme prioritně řešit, jestli parní lokomotiva má dostatečný polštářek na sedačce."

Datová centra mají potenciál být nové hutě, nové doly, nové továrny.
Ale Evropa má energii tak drahou, že by se datovému centru vyplatilo teplo z GPU prodávat jako luxusní wellness zážitek.

I to je důvod, proč největší cloudoví hráči staví tam, kde:

• není drahá elektřina,

• není předražená regulace,

• a kde když chtějí postavit halu, nemusí vyplnit dotazník o dopadu na hnízdiště drobnokřídlého komára.

Proč prosazujeme zákazy věcí, které nemáme pod kontrolou?

👉Protože zákaz je levný, rychlý a politicky efektní.

Vyřeší to problém?
🤦‍♂️Ne.
Ale vypadá to, že to problém řeší.

• To je kouzlo moderní legislativy: když nemáme energii, zakážeme diesel.

• Když nemáme čipy, přikážeme elektroniku.
  Když nemáme datová centra, přikážeme digitalizaci.
  Když nemáme infrastrukturu pro EV, přikážeme EV.

To je jako kdyby kuchař zjistil, že nemá mouku, máslo ani vejce —
a rozhodl se péct jen dorty, které to vyžadují.

Kdo za tím stojí? Hloupost, nebo zájem?

To je stará filosofická otázka:
Je to neschopnost, nebo genialita maskovaná jako neschopnost?

Na výběr máme tři možnosti:

A) Hloupost

Někdy to tak opravdu vypadá: rozhoduje se bez ohledu na realitu, průmysl, fyziku, náklady nebo dopady.

B) Dobré úmysly, špatné pořadí

Evropa chce být ekologická, chytrá a moderní.
Jen začala odzadu.
Začala spotřebou místo výroby.
Regulací místo inovace.
Tresty místo konkurenceschopnosti.

C) Jiný zájem

Tuhle možnost raději nikdo nahlas nevyslovuje, aby se nezdálo, že jsme už úplně cyničtí —
ale když EU zavádí opatření, která posilují mimoevropské výrobce, zatímco evropské firmy krachují na náklady, člověka napadne, že možná někdo někde má až příliš velký zájem o to, aby Evropa nebyla průmyslově soběstačná.

Ať je to jakkoliv, výsledek je pořád stejný:

• Evropa přikazuje něco, co sama nezvládá zajistit.

• A přitom očekává, že to bude fungovat.

Evropě nechybí ambice ale realita

Ve skutečnosti Evropa není nemocná ideály.
Evropa je nemocná nesouladem mezi tím, co chce, a tím, co má.

👉Chce být lídrem energie — ale nemá energii.
👉 Chce být lídrem AI — ale nemá datovou infrastrukturu.
👉 Chce být lídrem elektromobility — ale nemá levnou elektřinu.
👉 Chce být lídrem digitalizace — ale nemá digitální průmysl.
👉 Chce být lídrem výroby čipů — ale má lídry v jejich regulaci.

A přesto to táhne dál. To je na Evropě krásné. To je na Evropě tragické. To je na Evropě evropské.

Evropa jede dál. Na elektřinu, kterou nemá.

Evropa je jako pilot, který sedí ve stíhačce:
bez paliva, bez letiště, bez navigace, ale se stejným nadšením, s jakým kamikaze říká:
💡"Mám plán."

A my?
My můžeme jen doufat, že se někdo jednou zeptá:
"Nechceme nejdřív postavit energetiku a technologickou infrastrukturu… a teprve potom začít měnit svět?"

Do té doby nám zbývá humor. A ten naštěstí EU nezdanila. Zatím.